11. září 2026
Praha 1 není kulisa. Je to nejen můj domov
Když jsem v roce 2018 vstupoval do komunální politiky, netušil jsem, jak významnou součástí mého života se stane služba Praze 1. Nepřicházel jsem s dlouholetými politickými zkušenostmi. Přicházel jsem jako člověk, kterému záleželo na místě, kde žije, a který chtěl přispět k tomu, aby se v něm lidem dobře žilo.
Po osmi letech práce v zastupitelstvu městské části, čtyřech letech ve vedení radnice a současně ve funkci zastupitele hlavního města Prahy se ohlížím za obdobím, které bylo naplněné odpovědností, každodenní prací i mimořádnými okamžiky. Když dnes bilancuji, nevidím pouze projekty, rozpočty a usnesení. Vidím především lidi. Děti ve školách, učitele, rodiče, seniory, sportovce, členy spolků, kulturní osobnosti, sousedy a všechny, kteří tvoří skutečný život Prahy 1.
Mnoho lidí vnímá Prahu 1 jako historické centrum republiky. Jako místo památek, turistů a významných institucí. Mají pravdu. Praha 1 je výjimečná. Současně je však také domovem tisíců obyvatel, kteří zde vychovávají děti, chodí do práce, řeší bydlení, dopravu, bezpečnost nebo kvalitu veřejného prostoru. Právě proto jsem se od začátku snažil poznávat Prahu 1 nejen z jednacích sálů, ale především mezi lidmi.
Od roku 2019 jsem pravidelně navštěvoval schůze společenství vlastníků jednotek. Poslouchal jsem jejich zkušenosti, problémy i podněty. Byla to možná nejlepší škola komunální politiky, jakou jsem mohl absolvovat. Právě tehdy jsem si definitivně uvědomil větu, která mě provází dodnes:
Praha 1 není kulisa. Praha 1 je domov.
Od správy majetku ke školství a kultuře
První volební období pro mě znamenalo především získávání zkušeností. Jako radní pro majetek jsem poznával fungování městské části prostřednictvím správy bytů, domů a nebytových prostor. Následně jsem jako předseda kontrolního výboru získával zkušenosti s kontrolou hospodaření a fungování samosprávy. Naučilo mě to chápat souvislosti a respektovat jednoduchý princip, že veřejné prostředky nejsou peníze politiků ani úřadu, ale peníze občanů.
Po komunálních volbách v roce 2022 jsem převzal odpovědnost za školství, kulturu, sport, spolkovou činnost a vnitřní fungování úřadu. Současně jsem získal důvěru stát se jedním z pětašedesáti zastupitelů hlavního města Prahy. Nová odpovědnost přinesla nejen nové úkoly, ale také možnost prosazovat zájmy Prahy 1 v širších souvislostech celé metropole.
Školství: pět škol, sedm školek a tisíce dětí
Největší část mé práce se soustředila na oblast školství. Praha 1 zřizuje pět základních škol, sedm mateřských škol, pět školních jídelen a dvě školy v přírodě. Za každou institucí stojí konkrétní děti, rodiče i zaměstnanci. Vždy jsem byl přesvědčen, že školství nelze řídit pouze z kanceláře. Proto jsem pravidelně navštěvoval školy, školky, jídelny i školy v přírodě. Setkával jsem se s řediteli, učiteli, rodiči i žáky, protože věřím, že dobrá rozhodnutí vznikají na základě znalosti prostředí, kterého se týkají.
Za jednu z nejvýznamnějších priorit považuji rekonstrukci školní budovy ve Vojtěšské ulici. Jde o investici přesahující 300 milionů korun, která zajistí moderní zázemí pro další generace dětí. Dlouhodobě jsem prosazoval také návrat budovy v Masné ulici zpět vzdělávání, podporoval řešení školního hřiště v Jindřišské ulici, budoucnost mateřské školy v Paláci Platýz, rozvoj česko-italského programu při ZŠ Jiřího Gutha-Jarkovského i vznik první školní ulice v Praze 1.
Vedle velkých projektů probíhala každodenní práce, která není tolik vidět. Investice směřovaly do modernizace školních kuchyní a jídelen, obnovy gastro technologií, oprav střech a fasád, výměn oken, elektroinstalací, sociálních zařízení, výtahů, zabezpečovacích systémů, IT vybavení i školních zahrad. Po téměř dvaceti letech se podařilo vyřešit také parkování pro školské organizace a zásobování škol. Významnou součástí mé práce bylo rovněž dvanáct konkurzních řízení na vedení školských organizací, protože dobré vedení školy je často stejně důležité jako samotná budova.
Velkou pozornost jsem věnoval bezpečnosti a prevenci. Podpora preventivních programů byla navýšena na 300 tisíc korun ročně pro každou základní školu. Otevřeli jsme témata duševního zdraví, šikany a vztahů mezi dětmi. Vznikl projekt Bezpečnost a aktivní útočník a proběhla řada bezpečnostních auditů školských zařízení.
Mimořádně důležité pro mě bylo také zapojování mladé generace do veřejného života. Proběhlo více než čtyřicet setkání se žáky a studenty, do pravidelných aktivit se zapojilo dvaasedmdesát mladých lidí a vznikly školní participativní rozpočty v objemu přibližně 1,5 milionu korun. Jsem přesvědčen, že zájem o veřejné dění začíná tím, že mladí lidé dostanou příležitost spolurozhodovat o věcech kolem sebe.
Kultura, sport a lidský rozměr veřejné služby
Kultura pro mě nikdy nebyla luxusem. Je přirozenou součástí identity Prahy 1. Během volebního období směřovalo do kultury a spolkové činnosti více než 50 milionů korun. Měl jsem čest vést Programovou radu Werichovy vily a Programovou radu Malostranské besedy. Podílel jsem se na rozvoji Galerie 1, kde proběhlo 47 výstav a vernisáží. Podpořil jsem vznik prostoru VIA v Újezdě, který dnes bezplatně využívají spolky, SVJ, bytová družstva i aktivní občané Prahy 1. Praha 1 podporovala významné projekty jako Pražské jaro, Composers Summit Prague, Khamoro, ZUŠ Open, Pražského pěvce, Zlatého Ámose a desítky dalších kulturních akcí.
Významnou součástí mé práce byla také podpora sportu a volnočasových aktivit. Do sportu směřovalo přibližně sedm milionů korun a do volnočasových aktivit téměř deset milionů korun. Podporovali jsme sportovní kluby, školní soutěže, plavecké závody, program Trenéři do škol, Nadaci Pražské děti i systém Corrency, který pomohl rodinám financovat dětem kroužky a sportovní aktivity. Vždy jsem považoval sport a aktivní trávení volného času za jednu z nejlepších investic do zdraví, prevence a kvality života.
Velkou radost mi přinesly také projekty s lidským rozměrem. Iniciativa Postele pro Boromejky pomohla podpořit péči o nemocné a seniory. Aktivně jsem podporoval myšlenku bezbariérových veřejných toalet zdarma, kterou následně podpořili také občané Prahy 1 v místním referendu.
Za důležitou součást veřejné služby považuji připomínání a oceňování osobností, které svým životem a prací obohatily naši společnost. Měl jsem možnost navrhnout nebo spolunavrhnout ocenění Jaroslava Uhlíře, Josefa Vomáčky, Jarmily Kopečkové, Kamily Moučkové, Lenky Hlávkové in memoriam, Jany Ferstlové in memoriam, Milana Tolknera a Marie Vilánkové. Velkou radost mi přineslo také ocenění Radovana Síbrta, Alžběty Karáskové a Jana Nováka Cenou Prahy 1. Stejně tak si velmi vážím toho, že jsem mohl stát za návrhy na udělení Čestného občanství městské části Praha 1 in memoriam Václavu Hybšovi a Heleně Leisztner Kroftové. Za mimořádně významné považuji ocenění padesáti osobností školství Prahy 1, jehož scénáře i režie jsem se osobně ujal, a také historicky první udělení Ceny Prahy 1 právnické osobě, ZUŠ Biskupská.
Mezi nejvýjimečnější okamžiky veřejné služby však řadím oddávání. Měl jsem tu čest oddat více než 950 párů. Více než devět set padesát příběhů, více než devět set padesát nových začátků a více než devět set padesát okamžiků, které člověku připomínají, že za všemi veřejnými rozhodnutími stojí skutečné lidské osudy.
Poděkování
Za osm let jsem navštívil více než 1 300 akcí, absolvoval nespočet jednání a setkal se s tisíci lidí. Ne všechno se podařilo. Ne všechno šlo tak rychle, jak bych si přál. Přesto mohu s čistým svědomím říci, že jsem se vždy snažil vykonávat svou práci poctivě, otevřeně a s plným vědomím odpovědnosti, kterou přináší veřejná služba.
Děkuji všem, kteří mi během těchto let důvěřovali, spolupracovali se mnou nebo mě podporovali. Děkuji ředitelům škol, učitelům, vychovatelům, zaměstnancům školských organizací, členům spolků, sportovním klubům, kulturním institucím, kolegům na radnici i aktivním občanům, kteří se snaží dělat Prahu 1 lepším místem pro život. Zejména oběma „mým“ odborům – odboru školství a odboru kultury, sportu a zahraničních vztahů. Všem kolegům a kolegyním zejména z těchto odborů patří mé velké poděkování. Děkuji!
Praha 1 pro mě nikdy nebyla jen historickým centrem ani místem na mapě. Je to místo, kde žijí lidé, kterých si vážím. Je to místo, za které nesu odpovědnost. Především je to můj domov.
David Bodeček
1. místostarosta MČ Praha 1
zastupitel hlavního města Prahy
NEZÁVISLÍ z Jedničky Kateřiny Klasnové a Davida Bodečka